I když Česká republika dotěží veškeré zásoby hnědého uhlí, bez dalších jaderných elektráren se kvůli nedostatku dalších zdrojů surovin neobejde. Na včerejším fóru Hospodářských novin, jehož tématem byla energetická budoucnost Česka, se na tom shodli téměř všichni diskutující odborníci. Jediný, kdo tento názor nesdílel, byl předseda Strany zelených Martin Bursík.
Na jaderné zdroje spoléhá především největší domácí energetická firma ČEZ. "Věřím, že budou prolomeny územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Víme, že stále významnější roli má plyn i obnovitelné zdroje - ty ale nevyřeší současný problém. Věříme proto především na jadernou energetiku," uvedl obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Už v roce 2015 přestane být Česko soběstačné ve výrobě elektřiny a bude ji muset dovážet. Poroste cena proudu, přičemž už za dva roky se pravděpodobně ceny elektřiny v Česku sblíží s cenami v okolních zemích včetně Německa, kde je dnes proud o třetinu dražší.

Rozroste se Temelín?
I kdyby se Severočeským dolům a Mostecké uhelné společnosti podařilo prosadit v příštích letech těžbu za ekologickými limity, nepostačí podle Svobody tyto zásoby uhlí na stavbu nových elektráren: "Tato surovina by stačila jen k obnovení a modernizaci současných zdrojů."
Navýšení výroby podle něj může zajistit jedině rozšíření elektrárny Temelín o dva nové jaderné bloky. "Rok 2015 ale už v tomto směru nestihneme, to už jsme propásli. Příprava takové stavby je velmi komplikovaná," říká Svoboda.
Obchodní šéf firmy ČEZ volá po tom, aby stát vytvořil pro budování nových jaderných bloků vhodné podmínky: "Musíme počítat s tím, že nová jaderná elektrárna by byla v provozu 40 až 60 let, protože návratnost investovaných prostředků u těchto projektů je velmi dlouhá. Jedná se o velké podnikatelské riziko. Doufám, že prostředí v Česku i v Evropské unii investorská rizika potlačí, takže tyto projekty budou realizovatelné."
Jadernou energetiku považuje za perspektivní i Petr Pudil, spolumajitel společnosti Czech Coal, která obchoduje s energiemi a ovládá druhé největší domácí hnědouhelné doly - Mosteckou uhelnou společnost.
Pudil sice prosazuje jako klíčovou domácí surovinu právě uhlí, spoléhá ale i na jaderné zdroje: "Uhlí a jádro se budou muset v příštích desetiletích stát nejdůležitější součástí energetického mixu v Evropě už proto, že evropská ekonomika musí mít energie za konkurenceschopné ceny."
Před jadernou energetikou jako náhradou docházejících energetických zdrojů ale včera důrazně varoval předseda Strany zelených Martin Bursík, podle něhož jsou jaderné elektrárny pro životní prostředí příliš nebezpečné: "Jsou tu rizika při jejich provozu, při možném teroristickém útoku a především dosud stále není vyřešeno definitivní ukládání vyhořelého paliva."
Také nesouhlasí s argumentem, že jaderná energie je jednou z cest pro zajištění nezávislosti České republiky na dovozech surovin ze zahraničí. "Vždyť veškeré jaderné palivo přece dovážíme - z Ruska a z USA," podotýká Bursík.

Šetrné zdroje nezabodovaly
Bursík doporučuje řešit problém stále sílícího nedostatku energií a růstu jejich cen především energetickými úsporami a budováním technologií s maximální účinností.
"Vůbec není nutné, aby s růstem ekonomiky rostla i spotřeba energie z primárních zdrojů," tvrdí ministr. Debata o energetické strategii v Česku je podle něj jednostranná: "Zcela v ní chybějí vlivy energetiky na životní prostředí a na zdravotní stav obyvatelstva, zaměřujeme se jen na otázku bezpečnosti energetických dodávek a na vývoj cen."
Podle Bursíka bude přinejmenším v příštích třiceti letech celkový výkon jaderných elektráren ve světě klesat. Bursík, proto věří na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jež se podle něj budou zdokonalovat a budou stále levnější, a tedy dostupné i pro obyvatele rozvojových zemí.
Proti Bursíkovi se však včera postavili všichni diskutující.
Bez jaderné energie si nelze představit udržitelný rozvoj ekonomiky šetrné k životnímu prostředí v příštích sto letech, shodli se Filip Thon z RWE Transgas, Radomír Daněk z brokerské firmy Colosseum i bezpečnostní analytik Jiří Schneider z Prague Security Studies Institute. Ekologický pohled na energetiku nesdílela ani naprostá většina publika.

Petr Pudil
spolumajitel Czech Coal
"Uhlí provází mýtus, že je to špinavý byznys. Ale uhelná energetika prochází trvalou modernizací. Časem se budou stavět ještě účinnější elektrárny, které budou znamenat nižší emise, méně skleníkových plynů a popílku."

Alan Svoboda
obchodní ředitel ČEZ
"Víme, že mezi energetickými zdroji má stále významnější roli plyn i obnovitelné zdroje, ty ale nevyřeší současný problém nedostatku energie. Věříme proto především na jadernou energetiku."

Martin Bursík
předseda Strany zelených
"Dejme energiím cenu, která odpovídá tomu, jaké způsobují škody na životním prostředí. Naše strana chce tuto cenu zahrnout do cen výrobků a služeb. Musíme dojít ke společenské shodě, že ochrana klimatu je stejně důležitá jako ekonomická či sociální politika."

Filip Thon
člen představenstva RWE Transgas
"Musíme vybrat vhodný energetický mix, v němž má své místo hlavně uhlí či jaderná energie, ale velké možnosti má i plyn. Je spolehlivý, za posledních 30 let existence Transgasu jsme neměli problém s dodávkami plynu z Ruska. Rusko je spolehlivý dodavatel."

Radomír Daněk
člen představenstva Colosseum
"Ceny všech energetických surovin, ropy, uhlí i plynu, jsou a budou navzájem závislé. Například u cen ropy vidíme razantní nárůst ceny od roku 2000. V budoucnosti bude i nadále cena ropy okolo šedesáti dolarů za barel a ostatní zdroje výrazně levnější nebudou."