Příběhy bezpráví doplňují školní dějepis

Možnost dozvědět se něco víc o době komunismu a o moderních dějinách Československa mají tento měsíc žáci základních a středních škol. Společnost Člověk v tísni pro ně připravila dokumentární filmy, které jim nyní v listopadu nabídne. I přesto, že filmy o dějinách mnozí učitelé do hodin dějepisu vítají, ministerstvo školství projekt zatím nepodpořilo.

Letci a Milada Horáková

"Letos jsme žádost o grant na čtyři milióny korun podali. Byla zamítnuta," říká Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni. V grantovém řízení naopak dostal přednost například projekt za 8 miliónů korun společnosti Žába na prameni - Nově a otevřeně o sexuální výchově. Ministerstvo se však brání: "Projekt na dějiny byl špatně zadán. Peníze by šly více než na vzdělávání do tvorby filmových materiálů," stojí ve vyjádření. I přes odmítavý postoj ministerstva však žáci filmové dokumenty uvidí. Po celý měsíc listopad totiž proběhne ve školách akce Příběhy bezpráví, kdy školy mohou studentům pouštět nejen zajímavé filmy, ale také uspořádat besedy s pamětníky, kteří byli za komunistického režimu stíháni.
"V dějepise mnohdy žáci skončí ve výuce u druhé světové války. Více by ale měli vědět o době, ve které vyrůstali jejich rodiče, než se učit podrobnosti o době bronzové," myslí si Filip Šebek ze společnosti Člověk v tísni. Pokud se škola do projektu přihlásí, od společnosti dostane zdarma jednu z kazet s dokumentárním filmem.
"Měsíc Příběhů bezpráví pořádáme už druhým rokem a máme s tím dobré zkušenosti. Loni se do projektu zapojilo 370 škol. Letos je jich už o 150 více," podotýká Šebek. A co se ze snímků žáci dozvědí? Tak například o osudu Milady Horákové, Heliodora Píky či o příběhu československých letců. Jeden ze snímků se také zabývá postavením církve za doby komunismu. "Školy mohly tento rok vybírat ze čtyř filmů. Největší zájem měly o snímek Nebe nad Evropou, ve kterém režisérka Helena Třeštíková vykresluje postavy letců Peřiny či Wienera," vysvětluje Šebek.

Lepší film než výklad

Nápad pustit studentům raději film než jim o době komunismu zdlouhavě vyprávět v hodinách dějepisu vítají i mnozí učitelé. "Mnohem více je to chytne za srdce, když vidí konkrétní příběhy lidí. Ta absurdita, za co museli tenkrát lidé do vězení, se jim pak zdá naprosto neuvěřitelná," popisuje Vlasta Vyčichlová ze Středního odborného učiliště v Liberci.
Zde žákům už vloni promítali film, navíc uspořádali i besedu s pamětníkem.
"Měli jsme tu člověka, který si prožil vězení za nacismu i komunismu. Studenti ho poslouchali s očima vypoulenýma a nechalo to v nich hluboké vzpomínky. To je nejlepší forma, jak děti učit dějepisu, prostě názorně," dodává Vyčichlová.
S tímto názorem souhlasí i další dějepisářka, Jana Melicharová z dobříšského Gymnázia Karla Čapka, které se do projektu zapojilo až tento rok. "Filmy nám velice pomohou."
Dokládá tak názor skoro většiny dějepisářů: moderní dějiny se ve školách moc neučí.
A navíc: toto období československých dějin učebnice spíše opomíjejí.