Poštu by chtěl koupit každý


Česká pošta již dva roky prochází restrukturalizací. Její šéf Karel Kratina se ze státního podniku snaží udělat moderně fungující firmu. Do toho přichází stát s tím, že by možná bylo dobré poštu prodat. Možností je, jak říká Kratina, velké množství.

HN: O České poště se mluví jako o kandidátovi na zaplnění části deficitu státní pokladny. Kdyby vám dnes ministr informatiky řekl - udělejte z pošty akciovou společnost, potřebujeme ji rychle prodat. Za jak dlouho byste to zvládl?
Touto problematikou se zabývá letiště Praha a tam se hovořilo o devíti až 12 měsících. Česká pošta je poněkud větší než letiště, ale jsem si plně vědom, že pan ministr mi řekl nejpozději k začátku roku 2008. Pro nás je důležité, aby vláda rozhodla o způsobu prodeje, a my to musíme udělat tak, aby se nám to v příštím roce podařilo.
Za devět měsíců by přechod na akciovou společnost pravděpodobně byl možný, muselo by se však absolutně všechno podřídit jen tomu. Tato doba se odvíjí mimo jiné od toho, jaký způsob prodeje bude zvolen. Může se například ukázat, že je potřeba poštu ocenit. Vzhledem k tomu, jak je rozsáhlá a kolik vlastní například nemovitostí, si vůbec nedokážu představit, jak dlouho by to trvalo.


HN: S jakými možnostmi privatizace pošty pracujete?
Může to být prodej jednomu strategickému vlastníkovi. Další možností je uvést poštu na burzu. Nebo přes burzu vložit do penzijního fondu. Všechny záměry jsou realizovatelné. Je jen otázka, jaký má stát dlouhodobý záměr. Jestliže řekne, chci to lukrativně prodat, dobře. Management je tady od toho, aby to provedl. A současně aby řekl - toto jsou klady a zápory té které varianty.
Nemůžeme zapomínat na to, že pošta je univerzální službou. Kromě toho také komerční poštou, zprostředkovatelem bankovních, finančních a pojišťovacích služeb. Vždyť všechny její části mohou být dceřiné společnosti poštovního holdingu a stát by teoreticky mohl do každé z nich pustit jiného investora. Záleží na tom, co chce. Všechna řešení jsou možná. Všechna mají přednosti a nedostatky.


HN: Je možné, že stát bude hledat jednoho strategického majitele. Kdo by mohl mít o Českou poštu zájem?
Pokud si někdo prohlédne čísla České pošty a chce být činný v regionu střední a východní Evropy, tak si troufnu říct, že není pošty, která by o nás neměla zájem.

Poštu chápu jako veřejnoprávní instituci



HN: Investoři na českém kapitálovém trhu by jistě nad akciemi pošty zaplesali. Je to lepší varianta než přímá privatizace?
Když půjdu cestou prodeje jednomu strategickému vlastníkovi, přichází v úvahu strategie pana Berdára (bývalý generální ředitel Českého Telecomu; poznámka redakce), v relativně krátkém okamžiku dosáhnout co největší hodnoty prodávané firmy. To znamená vzít sekeru, pilu a jet.
Uvést firmu na burzu je také privatizace. Ale každý, kdo do jejích akcií bude chtít vložit kapitál, musí mít dlouhodobě kalkulovatelnou a vypočitatelnou hodnotu. Takže celou firmu musím budovat jinak. Tak, abychom měli podnikatelský příběh. Proto musím připravit obě varianty.


HN: Story je důležitá, když na burzu vstupují privátní firmy. Poštu je také třeba prodávat jako příběh?
Jeden soukromý vlastník pochopí, že mu nabízíme možnost banky, pojišťovny, logistiky, komerční pošty. Zůstane mu jen jedna otevřená otázka, kterou je univerzální služba. Jestliže pošta půjde na burzu, story budovat musím.


HN: Jaký chytlavý příběh byste pro zájemce o akcie pošty měl?
Uvedu jeden příklad, který je na první pohled bláznivý. Dovedu si představit, že by Česká pošta mohla významným způsobem zasáhnout do distribuce léků. Minimálně těch, které nejsou na recept. Budu fantazírovat dál, dovedu si představit, že v lékárně je internet, že lékárník má registrovaný podpis, a že tento lékárník pošle jednu informaci do České pošty, aby u něj vyzvedla pro paní Novákovou lék, který jí pošťačka Poláková přinese až na Kvildu. Představte si, že jste nemocný, ale nemusíte si pro léky jet. Někdo vám je druhý dne přiveze až domů. A zaplatíte méně, než kdybyste se na poštu trmáceli autobusem.


HN: Pokud byste při uvedení akcií na burzu prodával poštu hlavně jako distributora léků, nebyli by investoři asi příliš nadšeni...
Součástí příběhu musí být všechny části pošty. Banka, pojišťovna, ale i přeprava. Česká pošta říká, že má logistiku. Nemá. Česká pošta má pouze vnitřní logistiku a balíky. Ale logistiku v širším pojetí tohoto termínu nemá a to je další věc, která by šla vybudovat. Možná, že právě se strategickým partnerem. My bychom do toho vložili síť, vozidla, on by přinesl know-how. Dalším příkladem může být spolupráce pošty s veřejnou správou. Chce se stát přiblížit občanovi? Chce. Je tady širší síť než Česká pošta? Není. To je také story.


HN: Investorskou story by jistě jednoduše nalezlo i pražské letiště. Přesto i pravicoví politici mluví o tom, že by ho rádi pronajali, levicoví prodali. Tlačí je jak deficity rozpočtů, tak například očekávaná reforma důchodů. Vy prodej části akcií pošty přes burzu očekáváte?
A je jedno, jaká vláda bude u moci. Já chápu poštu jako veřejnoprávní instituci. Za standardní situace by měla být o využití pošty široká diskuse, jak jsem předestřel. Jakákoli vláda bude nepochybně mít ve svých cílech zdravotní a důchodovou reformu. Následující otázka bude samozřejmě znít, z čeho je zaplatíme.
Nevím, jaká bude naléhavost, zda by potřebovali peníze tak rychle a podniky, jež jste zmiňoval, prodali. Nevím, nakolik tam budou osvícení lidé, kteří si řeknou - cyklus pošty, to je zajímavé, jde vlastně společně s cyklem lidského stárnutí. Někdo se narodí, chodí do školy, má své požadavky. Další má, když je na studiích, přichází do práce, vydělává, má jiné nároky, připravuje se na stárnutí, má další požadavky. Je to jako v bankovnictví, i tam jsou tyto cykly a podle toho se dají obsluhovat zákazníci.


HN: Měla by se tedy pošta vůbec prodávat?
Svoji roli na poště chápu tak, že řeknu: přátelé, jestli máte takovou potřebu a nelze ji jinak uspokojit, tak ano. Já osobně jsem trošku skeptický k tomu, když se stát vzdává takových zdrojů, jako je vodárenství nebo energetika. Jeďte například do Francie a řekněte francouzům, že jim toto zprivatizujete. V České republice když se řekne státní podnik, tak si každý myslí, že to smrdí nějakou šmelinou. Já bych chtěl prokázat, že pošta může fungovat i jako akciová společnost vlastněná státem.


HN: Měl by si ji stát ponechat?
To je složitá úvaha. Prodej by znamenal například prudce snížit počet zaměstnanců. Chceš to, státe? Česká pošta je 37 tisíc voličů a to vynásobte dvěma. To už si musí politik rozhodnout sám.
Nebo, chceš ji mít dlouhodobě? Prodej 49 procent na burze. Nemůžeš naplnit důchodově-penzijní fondy? Tak jdi do toho jinou cestou. Nedám jednoznačnou odpověď. Je tady celá škála možností, já je umím udělat, ale musím dostat jednoznačné zadání. A pozor. Nejde jedna věc. Nejde říct, prodej to jednomu strategickému vlastníkovi, a když se rozeběhne povstání na poště, tak cuknout a říct, ne ne, budeme tady budovat dlouhodobou investorskou story. To se musí setsakramentsky vážně rozvážit.


Když nejdou firmy za poštou, musí ona za nimi



HN: V rámci plánovaného přechodu na akciovou společnost jste zjednodušili strukturu pošty. Kolik lidí odešlo a kolik odejde?
Propouštět budeme tam, kde lidé neřídí přímo, ale takzvaně metodicky. Což není nic jiného než přeposílání papírů. Celkem se úspory na platech v letošním roce budou pohybovat okolo sta miliónů korun.
Ale je naopak možné, že budeme i nabírat. Jestliže Česká pošta najde dostatek obchodních příležitostí, dojde i k tomu. Budeme mít však jiné požadavky na strukturu pracovníků, než tomu bylo dosud. Nezaměřujeme se však pouze na lidi zvenčí. Poprvé v historii pošty dostali její zaměstnanci možnost dostat se na vyšší pozice. Ti, kdo obstáli v testech, pracují v centrále.


HN: Vyženete lidi z kanceláří na přepážky tak, jak se to snaží v současné době udělat banky?
Ideální by bylo, kdy Česká pošta měla stav 50:50. U bank tvrdím, že 60 procent musí být front office a back office pouze 40 procent. V současné době u pošty převažuje počet lidí v back office.


HN: Jakých dalších úspor hodláte v rámci reorganizace dosáhnout?
K začátku října jsme zrušili tři specializované odštěpné závod a začlenili je do struktury generálního ředitelství. Jsou však možné i jiné úspory. Existuje například významné procento ekonomického času, které je spojeno pouze s otevřením a zavřením pošt. My neuděláme nic, jen otevřeme a zavřeme a máme s tím spojené dosti významné náklady. Tady musíme hledat cestu ke zjednodušení technologií, neboť je to příliš nákladné.


HN: Do obchodů pošty stále více zasahují soukromé firmy. Bojíte se o to, že přijdete například o klíčové firemní zákazníky?
Ale ani my nespíme. Dneska jdeme například za ČEZ a hledáme společné zájmy. Například vývoj e-SIPO. Cílem je, abychom právě takové společnosti, jako je ČEZ, maximálně usnadnili inkaso a zákazníkům přiblížili všechny distribuční kanály. Dovedeme si představit jít i dál. Nyní jsme v etapě, kdy sondujeme jednotlivé firmy. Chtěli bychom například zavést poštovny přímo ve firmách.


HN: Letos již poskytujete Poštovní spořitelně služby na základě nové smlouvy. Jste placeni za to, co se prodá, nikoli paušálně. Jak se vyvíjejí příjmy od banky?
Finanční, bankovní a pojišťovací služby se nám významným způsobem rozrostly. Objem příjmů od ČSOB meziročně stoupl o 26 procent. A za to se stydět rozhodně nemusíme.

Karel Kratina

Generální ředitel České pošty Karel Kratina se narodil v roce 1951 a vystudoval Právnickou fakultu v Praze. Přestože má právnické vzdělání, dlouhou dobu působil jako bankéř.
Zahraniční zkušenosti sbíral v 80. letech v zastoupení Chemapolu v Německu. V 90. letech působil jako jednatel společnosti BV Finance Praha, poté nastoupil do HVB Bank, nejprve jako člen představenstva, později se stal jeho předsedou a generálním ředitelem banky. Z nejvyššího postu v HVB Bank odešel počátkem roku 2003, kdy se s vídeňským vedením nepohodl na strategii firmy. Poté byl nějakou dobu na volné noze. Pro Českou poštu získal Kratinu, tehdy člena její dozorčí rady, v červnu 2004 exministr Vladimír Mlynář.
Mezi jeho záliby patří cyklistika, hudba a literatura. Je ženatý, má dceru a syna.