Stávka ve Francii posílila odbory


Studentům patřily statisícové úterní protesty v ulicích francouzských měst, nová kapitola velkého sociálního a politického dramatu. Jsou to ale odboráři, kteří teď počítají zisky.
Představitelé pěti hlavních svazů nečekali na včerejší zasedání vlády ani na dnešní výrok Ústavní rady, která se má k novému zákonu o pružných pracovních kontraktech vyjádřit.
Požádali včera prezidenta Jacquesa Chiraka, aby kontroverzní zákon, kvůli kterému protestují, vrátil parlamentu. To by podle nich věc vyřešilo. S vládou jednat odmítají.
"Uznejte, nakolik je současná krize zdrojem podráždění a napětí v zemi," napsali Chirakovi.


Prezident nereagoval. Zrušil ale cestu do Le Havru, rozhodl se tento týden zůstat v Paříži. V táboře jeho neogaullistů zatím roste napětí. Mnozí politici vládní pravice mají obavy, že krize poškodí jejich ambice pro volby v příštím roce.
Ministr vnitra Nicolas Sarkozy, premiérův hlavní rival v souboji o prezidentské křeslo, dává najevo opatrný dostup od vládní linie: radí debatu o pracovních smlouvách na příštích šest měsíců odsunout.
To by podle něj poskytlo prostor veřejné debatě. "Měla by začít skutečná debata, bez jakýchkoli předběžných podmínek," radil Sarkozy, který navštívil studentský protest na pařížském Náměstí republiky.
Premiér Dominique de Villepin je tak stále osamocenější. Bojuje o politické přežití. Ustupovat ale nehodlá.
Nicméně: průzkumy citované listem Le Parisien vypovídají o tom, že jeho podpora mezi voliči vládního Svazu pro lidové hnutí klesla o šestnáct procentních bodů. To jen posiluje bojovné odbory. "Pro nás existuje pouze jediné řešení, a to je stažení tohoto zákona," prohlásil oborový lídr Bernard Thibault, který stojí v čele největšího svazu CGT.


Odboroví předáci mají pocit, že sázka na studentské protesty jim vyšla. Po dlouhé době byl protest úspěšný i viditelný.
"Odbory nebyly už dvacet let takto jednotné," pochvaloval si úterní stávku Jean-Claude Mailly, generální sekretář odborů Force Ouvriere.
Měl ke spokojenosti důvod. Obratným spojením s rebelií studentů zahnaly odbory vládu do defenzívy. Jejich členská základna se přitom tenčí, sdružují pouhých osm procent zaměstnanců.
Ve francouzské společnosti ale mají tradičně nezastupitelnou roli. Podle mnoha Francouzů artikulují nespokojenost lidí s politickými elitami. Také poslední protesty měly značnou podporu. "Lidé jsou spokojeni, když někdo řeší požadavky za ně," míní Jacques Capdevielle, ředitel pařížského Centra pro studium francouzské politiky.


Odboráři si tak vyspravili v očích Francouzů reputaci. Před třemi lety totiž jejich prestiž utrpěla, když nedokázali zabránit reformám důchodového systému.
Poslední hvězdné chvíle zažily francouzské odbory před jedenácti lety. Dokázaly se sjednotit a přinutily vládu ke stažení reforem. Nakonec pod jejich tlakem odstoupil neoblíbený premiér Alain Juppé a v následujících volbách zvítězili socialisté pod taktovkou Lionela Jospina.
Teď se odboráři ujišťují, že jejich úspěšná éra se vrací. A mnozí Francouzi je stále pokládají za pevnou pojistku, že se nedočkají například zrušení pětatřicetihodinového týdne či minimálně pětitýdenní dovolené.