Rozpočtové škrty

Příští vláda se bude muset pustit do velkých rozpočtových škrtů. Dosavadní kabinet jí zanechá návrh ministra financí na úspory za sedmdesát miliard korun ve státním rozpočtu v letech 2006 a 2007.
Budoucí vládní tým, ať už bude mít jakoukoliv podobu, nebude mít na výběr. Dosavadní Grossova vláda už v konvergenčním programu Evropské komise slíbila, že výdaje budou přesně o tuto sumu nižší.
Budoucí vláda tedy bude muset rozhodnout, kde škrtat. Ministerstvo financí navrhuje ušetřit nejvíce v sociálních výdajích: na sociálních dávkách, životním minimu a nemocenské, dohromady 12 miliard. Plošné škrty ve výdajích všech ministerstev s výjimkou obrany, vědy a vzdělání znamenají úspory pět miliard. Především škrty v sociálních výdajích jsou však velmi kontroverzní uvnitř ČSSD. S blížícími volbami pak bude ochota k nepopulárním krokům, které části lidí sníží životní úroveň, navíc klesat. V rozpočtu na příští rok musí kabinet škrtnout dohromady šestadvacet miliard korun.


Deregulace nájmů

I když Ministerstvo pro místní rozvoj zůstane v příští vládě pod vlivem sociální demokracie, budoucí ministr se bude muset odhodlat k postupné deregulaci nájemného.
K rychlému rozhodnutí ho totiž bude tlačit závěr Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který již přinutil polskou vládu jednat s majitelkou domu o odškodném ve výši 120 tisíc eur. Rozhodnutí se chytili i čeští majitelé a chtějí na stát podat do Štrasburku hromadnou žalobu.
Dosavadní vláda proto před měsícem schválila koncepci bydlení ministra Jiřího Paroubka, ve které říká: "Čeká nás obtížný úkol postupného odstranění deformací v oblasti nájemního bydlení."
Kdyby resort zůstal pod vlivem sociální demokracie, uvolňování trhu s byty by bylo postupné: "Regulaci můžeme obhájit, pokud zákon o nájemném určí postup deregulací, které během pár let otevřou trh s byty podle evropského vzoru," uvedl v reakci na rozhodnutí evropského soudu Paroubkův náměstek Ivan Přikryl.


Dluhy ve zdravotnictví

Ať již nahradí dosavadní ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou v čele resortu kdokoli, bude muset co nejrychleji navrhnout, jak dostat zdravotnictví v následujících měsících z dluhů.
Po dvou letech totiž opět dluží nemocnice a lékárny distributorům miliardy za léky - částka se začátkem minulého měsíce vyšplhala na téměř tři miliardy. A to přesto, že loni a předloni dal stát do oddlužení krajských nemocnic tři a půl miliardy korun.
Pojišťovny navíc platí lékařům a nemocnicím o měsíc a půl později. Vinu na tom má zčásti i úhradová vyhláška vydaná Emmerovou.
Nový ministr tak bude muset co nejrychleji navrhnout, kde ušetřit. Najít recept ale bude velmi těžké: sociální demokracie odmítá i minimální spoluúčast pacientů. Ministr financí Bohuslav Sobotka zase nechce připlatit pojišťovnám za státní zaměstnance - důchodce a studenty. Proto prosazovala Emmerová úspory v provozních nákladech pojišťoven, stamilióny chtěla ušetřit na lécích i antikoncepci.


Dotace zemědělcům

Zemědělci mají letos získat rekordní dotace přesahující 34 miliardy korun, z toho 19 miliard má přijít z Bruselu. O tom, kam peníze půjdou, může do značné míry rozhodnout politická příslušnost budoucího ministra.
Pokud křeslo zůstane ČSSD, zemědělská politika se změní jen minimálně. Jestliže se ale ministrem stane lidovec, více dotací by mohlo směřovat do ekologického zemědělství. Větší podporu by mohl ministr směrovat na nepotravinářské využívání zemědělské produkce - bionaftu, biolíh, energetické využití biomasy a na podporu nezemědělského podnikání na venkově. To je v souladu s politiku, kterou razí šéf KDU-ČSL Kalousek. A pokud "jeho" ministr vyčlení víc peněz na ekologii z domácích zdrojů, bude se na ně vázat i více peněz z unie.
Bez ohledu na politickou příslušnost čekají ale nového ministra zemědělství dva aktuální problémy: krize v odbytu obilí a hrozící sankce vůči Česku za nedodržování pravidel regulace trhu.


Elektronické mýtné

Už v roce 2005 mělo v České republice fungovat elektronické mýto pro nákladní automobily. Zdali se termín podaří dodržet, nyní ale záleží na tom, kdo bude ministrem dopravy v příští vládě.
Pokud to bude sociální demokrat, na mýtném se začne pracovat pravděpodobně zcela od začátku. ČSSD totiž nesouhlasí s postupem, jaký zvolil dosavadní lidovecký ministr Milan Šimonovský.
"Jediným řešením je začít znovu," říká sociálnědemokratický šéf parlamentního Hospodářského výboru Josef Hojdar.
I kdyby zůstal ministrem lidovec Milan Šimonovský, přesto by se vybírání mýta oddálilo. Již nyní nabrala příprava zpoždění: ministerstvo nestihlo předložit do vlády včas návrhy legislativních změn. Požádalo proto o měsíční odklad.
Jestliže Šimonovský neodejde, ohrožena je i jeho novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, který počítá například se zavedením bodového systému. Šimonovský je totiž mezi poslanci sociální demokracie neoblíbený.


Reforma důchodů

Pravděpodobně nejtěžší úkol, který čeká na budoucí vládu, se jmenuje důchodová reforma. Dohodnout se na ní totiž bude muset nejen se svými koaličními partnery, ale minimálně také s opozičními občanskými demokraty.
A shodnout se alespoň na základních principech se politickým stranám zatím nepodařilo v posledních deseti letech ani jednou.
Nyní návrhy jednotlivých politických stran propočítala komise odborníků pod vedením Vladimíra Bezděka z České národní banky. A politici slíbili, že na včera představená doporučení komise již dají.
Přesto se ale stranám těžko podaří nastartovat alespoň první kroky reformy před řádnými parlamentními volbami, které mají být v příštím roce.
"Je těžké reformu udělat, když vláda pořádně neví, co chce. Obávám se, že stejná situace zůstane až do konce volebního období. Možná je to ale lepší, než prosadit nějaký návrh ušitý horkou jehlou," tvrdí prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.