Vztah k práci - mýty a realita


Mají pro vývoj hospodářství význam takové pojmy jako je všeobecná pracovní povinnost, "socialistický" vztah k práci, motivace k práci, budovatelské nadšení a spousta dalších? Při určitém zjednodušeném pohledu lze konstatovat, že ano. Každý z těchto pojmů může, ale i nemusí, mít v čase a prostoru pro jednotlivé subjekty pohybující se na trhu práce význam.
Z teoretického pohledu je jasné a praktickými zkušenostmi dokazatelné, že při "pracovní povinnosti", která je charakteristická pro centrálně-administrativně-direktivně-státně-stranicko-byrokraticky řízené ekonomiky, je produktivita práce na podstatně nižším stupni než ve standardním tržním prostředí. Na jedné straně tak v direktivních ekonomikách dochází k přezaměstnanosti převážně ve státním (družstevním) sektoru. (U nás před rokem 1990 představovaly téměř 99,5 procenta hospodářství.) Nutně zde dochází k plýtvání pracovními zdroji a mnohdy k vysoké neefektivnosti.
Tyto skutečnosti, které brzdí rozvoj hospodářství, jsou na druhé straně vykoupeny jakoby "pozitivním sociálním klimatem", kdy ten, kdo chce pracovat, "nějaké" zaměstnání nachází.
Ale i v příkazové ekonomice existovala skrytá nezaměstnanost. Týkala se především těžce přizpůsobivých spoluobčanů ukrývajících se za činnostmi v domácnosti. Vedle toho i tehdy existoval černý trh s prací, zvláště s některými službami (například poskytování sexuálních služeb). Takoví jedinci byli často postihováni za příživnictví.
Před patnácti lety začalo budování tržního systému a začaly se projevovat první symptomy existence trhu práce. Dochází k postupnému rozevírání nůžek ve finančním ohodnocení práce a k zásadním změnám u ceny práce jednotlivých profesí. Dříve byla vysoce ceněna například těžká manuální práce (hutnictví, těžba uhlí, práce v těžkém průmyslu). K přehodnocení dochází v posledních letech u vysoce kvalifikované práce podložené vysokoškolským vzděláním. Svou roli sehrály i změny motivací v odměňování.
Přestože se fungování trhu práce zlepšuje, dochází k celé řadě negativních jevů. Existuje relativně vysoká nezaměstnanost. O jak vážný problém se jedná, svědčí i srovnání některých faktorů s obdobím Velké deprese ve 30. letech. Například nezaměstnanost těch, kteří prvně hledají práci a občanů ve věku mezi 20 a 30 lety je vyšší než v té době. Vážným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost.
Obecně známé důvody relativně vysoké nezaměstnanosti jsou: nižší než obvyklá schopnost pracovní síly nacházet si zaměstnání mimo svůj domov, relativně štědrý sociální systém, který přitom umožňuje pracovat "na černo", vysoká cena práce spočívající především ve vysokých sociálních daních atd. Objevují se však i některé další faktory.
Někde jsou velmi tvrdé pracovní podmínky a lidé si práce přesto váží. U celé řady profesí ale jako by konkurence na trhu práce neexistovala. Přestože nelze paušalizovat, velmi nízká se pod tímto úhlem jeví konkurence u státních úředníků, jejichž místa jsou mnohdy obsazována politickým rozhodnutím. Přitom se jedná o lukrativní posty. Často se tu přitom občané setkávají se značnou neochotou, s hledáním možnosti jak mu nevyhovět, než aby byl přístup těch, kteří jsou placeni z daní ostatních opačný.
V mnohých společnostech, kde má rozhodující vlastnický podíl stát, stále existuje přezaměstnanost. V některých firmách si zaměstnanci práci šetří, aby nebyli pokládáni za zbytečné a propuštěni. U nich pořád platí socialisticky pracovat za kapitalistickou odměnu. Trh práce je i po patnácti letech budování kapitalismu nepružný. Bohužel, současná exekutiva není schopna situaci radikálně změnit.
Autor je ředitelem Liberálního institutu

Někde jsou velmi tvrdé pracovní podmínky a lidé si práce přesto váží. U celé řady profesí ale jako by konkurence na trhu práce neexistovala. Nízká se pod tímto úhlem jeví konkurence u státních úředníků.