Kariéra diplomem teprve začíná


Naprostá většina lidí v chce být v životě úspěšná. Úspěch je ale výsledek soutěže a každá soutěž má svá pravidla. V normální moderní společnosti platí, že základem úspěchu je dosažení co možná nejvyššího vzdělání. Ono člověka vybavuje potřebnou kvalifikací, která se postupně, v závislosti na pracovním nasazení a získávání zkušeností, projevuje ve více či méně strmém růstu příjmů. Tomu se říká "kariéra".

Vše teď hned?

K tomuto ideálu máme ještě daleko. Mladí lidé stále postrádají základní návyk, že se cílů dosahuje postupně, a chtějí vše hned: kariéru i velké peníze. Paradoxně možná i proto je u nás tolik nezaměstnaných absolventů.
Absolventi, kteří dokončí střední či vysokou školu, mají často nepřiměřené nároky na startovní kariérní postavení a ohodnocení. Nejsou ochotni nastoupit na pozici odpovídající o stupínek nižší kvalifikaci, kde by získali potřebnou praxi, návyky a dovednosti, což by se jim rozhodně za čas vrátilo.
Snad i proto novelizovaný zákon o zaměstnanosti rozhodl, že absolventi středních škol nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Přesněji řečeno, aby ji mohli dostat, museli by již od svých patnácti let zhruba dva a půl měsíce ročně vydělávat v pracovním poměru zakládajícím účast na zdravotním a sociálním pojištění. To je ovšem v praxi nereálné. Dávat studentům práci se za těchto podmínek bude chtít jen málokterému zaměstnavateli.

Dvojí politika státu

Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom usiluje o aktivaci absolventů a zavedlo například program První příležitost. Na jedné straně je tedy stát ochoten finančně podpořit první zaměstnání absolventů, aby získali potřebnou praxi. Na druhé straně ale, když, jako studenti, si chtějí praxi zajistit sami již v průběhu studia, trestá zaměstnavatele odvody zdravotního a sociálního pojištění (které je za studenty již jednou uhrazeno státem).

"Výuka" k realitě

Studenti, kteří získávají praxi a praktické zkušenosti již v průběhu studia, mají nejen lepší představu o profesi, na kterou se připravují, ale též jsou realističtější. Student, který takto načerpal praktické zkušenosti, nemá přemrštěné požadavky na výši svého postavení a finančního ohodnocení, dokáže lépe odhadnout svoji cenu, lépe posoudit nároky zaměstnavatele. A hlavně lépe chápe, že si na svou mzdu svým výkonem musí ve firmě vydělat, chovat se co možná nejvíce ekonomicky a zodpovědně.
Aby zaměstnavatelé měli zájem zaměstnávat studenty a něco je během praxe naučit, musí se jim to vyplatit. Nestačilo by pro začátek oběma stranám vytvořit podmínky, za kterých by se mohly na trhu práce potkávat a poznávat? Řešením by byl zákon, který by ze studenta udělal finančně relativně výhodnou pracovní sílu. Dařilo by se jim tak v době studií vydělávat si prací v oboru. Učili by se rozhodovat, řešit problémy, zvládat stresové situace, nést odpovědnost, dodržovat zákony, pravidla a předpisy.
A také by možná lépe chápali, že kariéra diplomem teprve začíná, ačkoli média mají tendenci mladým lidem servírovat spíše příklady strmých manažerských kariér, v jejichž stínu si každý mladý člověk jdoucí spíše "baťovskou" cestou nutně musí připadat jako obyčejný otloukánek.
Autorka je výkonnou ředitelkou Institutu pro sociální a ekonomické analýzy

Mladí lidé stále postrádají základní návyk, že se cílů dosahuje postupně, a chtějí vše hned: kariéru i velké peníze. Paradoxně možná i proto je u nás tolik nezaměstnaných absolventů.