Dnešní otázky pro Šalamouna


O králi Šalamounovi, který žil v desátém století před Kristem, se dodnes vypráví, že byl mimořádně moudrým soudcem. Stalo se, že k němu přišly dvě "ženy - nevěstky" s jediným miminkem a každá tvrdila, že je její.

Dítě a meč

Šalamoun je vyslechl, uznal, že výpovědi obou žen jsou přesvědčivé, a požádal o meč: protože obě ženy mají na dítě právo, rozdělí je a každé z nich dá jednu polovinu.
Po tomto rozhodnutí první žena začala za dítě prosit, aby je král Šalamoun zachoval na živu; ať je dá raději té druhé, jen ať je nechá žít. Druhá trvala na svém: Rozpul to dítě, ať není ani její, ani mé.
Kdo si pamatuje na klasické ilustrace Gustava Dorré, vybaví si královu pravici s prstem ukazujícím na první ženu: "Tato jest matkou jeho".
Jaké otázky bychom králi Šalamounovi položili dnes?

Matka versus otec

Rozvod manželství s dětmi proti sobě v současné době v naší společnosti staví ne už dvě matky, ale matku a otce. (Spornými stranami v příběhu krále Šalamouna byly právě prostitutky; nebyl tu otec, který by měl do věci co mluvit. )
Matka má právo, otec má právo. Matka zkracuje otce v jeho právech, otec se domáhá svých práv. Soud uzná, že obě strany mají svá práva.
První otázka, kterou bych králi Šalamounovi položila já, tedy zní: Jak to, že společnost, která do omrzení mluví o dětských právech, uznává v případě rozvodu jen práva dospělých?

Právo dětí? Na rodinu

Dítě má přece právo na rodinu, tedy v prvé řadě na manželství svých rodičů. Je-li tohoto práva na rodinu zbaveno, stává se balíkem, o nějž se přetahují dva dospělí hájící svá práva.
Práva dospělých ovšem mají v naší společnosti přednost: rodiče dítěte mají své právo na svůj rozvod, ať se to dětem líbí, nebo ne. Mají právo na další partnerské vztahy, ať je to ve prospěch dětí, nebo ne.

Jak to má dítě zvládnout?

Dítě se musí umět srovnat s rozvodem a s konflikty, které ho provázejí. Dítě se musí umět srovnat s dalšími partnery rodiče, jemuž byly svěřeny, musí umět vyrovnat vztah mezi nimi a svým biologickým rodičem, který byl z rodiny vyřazen. To vše ve věku, kdy na vážnější konflikty není zralé. Další otázka pro Šalamouna: Jak to má dítě zvládnout?
Obvyklý argument pro rozvod rodičů malých dětí zní: Je to lepší než stálé hádky a konflikty. Spor u Ústavního soudu přináší na veřejnost doklady o tom, že některé konflikty rozvodem teprve začínají. Děsivé snímky jiných dětí, které se - vyděšeně a přitom nenávistně - snaží vytrhnout svému otci v době, kdy má právo na pobyt s nimi, to dokládají víc než výmluvně.
Hospodářské noviny mi kladou otázku: Komu patří děti? Odpovídám otázkou: Kdo patří dětem? Nebo spíš: Komu patříme my, rodiče? Náš život by měl patřit především našim dětem...
Autorka, publicistka, pracuje v Občanském institutu