Komu z rodičů po rozvodu patří děti?
Ústavní soud v lednu prolomil jeden z přežitků, kdy soudy přiznávají otcům po rozvodu často jen "víkendové" návštěvy svých dětí. Je to krok vpřed. Pesimisté nicméně tvrdí, že bude trvat dlouho, než se rozhodnutí dostane do soudní praxe.
GLOSA
U některých rozvodů to vypadá, že jediným, kdo zůstává v "postižené" rodině dospělým, je dítě. Rozvod přestává být společenským stigmatem (naštěstí). To ale nic nemění na tom, že řada rozcházejících se dospělých se vůči sobě chová jak děti - a tento příměr je vlastně urážkou dětí. A o to krutěji, že znají slabé stránky toho druhého. Někdy tou slabou stránkou mohou být právě děti - a není nic více znechucujícího, než když jsou zneužívány k vyřizování si účtů mezi exmanžely.
Stejně tak jako existují otcové (a matky), které o své děti stojí a po rozvodu se k nim kvůli odporu bývalého partnera nedostanou, existují i otcové (a matky), které o ně nestojí a rychle na to, že nějaké zplodili, zapomenou úplně, nebo jim zcela dostačuje "víkendový" rytmus. Který stejně skončí s povinností platit alimenty. Byla bych tedy opatrná i s opačným extrémem - pláčem nad ubohými diskriminovanými otci. Nedá se paušalizovat. Ani rozvod sám, ani porozvodové chování dospělých.
V každém případě nesnáším - a tady přiznávám osobní podjatost - jeden z častých argumentů: Zůstávám s ní(m) kvůli dětem. Je-li vztah v troskách, děti, troufám si odhadnout, v devadesáti devíti procentech poznají, že doma není všechno v pořádku. A jak jim to přidává na nějaké jistotě, to by mne opravdu zajímalo. Patricie Polanská
