Aby komunikace nebyla popelkou


Je mi 35 let, jsem zaměstnána a právě vedu své dítě k zápisu do školy. Jako bych právě vyskočila ze statistiky. Požádám o odklad školní docházky? Samozřejmě, že požádám.
Mé dítě se mi zdá příliš naivní a důvěřivé, aby snášelo nástrahy školy. Chytré je dost, abych jej sama naučila číst a psát a až opravdu nastoupí do školy - bude mít náskok a bude hvězdou.
Tak se rozhoduje značná část rodičů. Je to vina školy?

Dítě-posluchač a počítače

Každá generace je chytřejší a zručnější. S jakou samozřejmostí děti přijaly mobilní telefony. Vzpomeňme si, jak rychle se vžily do klávesnic počítače a jaké kousky na něm ovládají - zatímco nám, dospělým, šlo učení tak těžko. Mohli bychom vyjmenovat ještě další technické dovednosti, které se staly pro děti samozřejmostí a my se na ně dodnes díváme s úctou.

"Nová" škola

Tomuto vývoji se přizpůsobuje i škola. Právě nyní se osvobozuje od frontálního způsobu výuky starých dob, kdy dítě bylo posluchačem, pasívně vedeno učitelem. Tak se naučilo něco z češtiny, matematiky, přírodovědy a historie. Teď mají školy do dvou let připravit své vlastní programy, kde se už počítá s vlastními myšlenkami a vědomostmi dětí, a v nichž bude pamatováno i na potřeby kraje a místního řemeslného zaměření.
Učitelé vnímají i nedostatek času na komunikaci. Až dosud byla komunikace ve školském systému popelkou. Pan učitel byl "bůh" a jeho názor byl platný za všech okolností. Přesto, že vzrůstající dětská dovednost jeho názory už dávno překryla a mnohdy vyvracela.
Školní program nového typu bude spojovat mnohé předměty - například matematiku a přírodní vědy - a tak bude získán nejen čas pro výchovu ke komunikaci, ale i k praktickým dovednostem. Učitel přestane být "bohem", ale stane se průvodcem na cestě k získání potřebných znalostí.
Je to škoda všech rodičů, kteří žádají o odklad nástupu jejich dětí do školy, že se právě v těchto letech vytváření školních programů nemohou zúčastnit práce na postavení "nové" školy, která by vyhovovala potřebám žáků, rodičů i učitelů. Je to každopádně větší námaha než naučit dítě doma číst, psát a počítat.
Nový školský zákon počítá i s tím, že poslední rok mateřské školy bude zapracován do programu jako "příprava vstupu do základní školy". Sama jsem ředitelkou základní školy, kde už takovou přípravu provádíme. Sejdou se tu děti těch rodičů, kteří chtějí pomoci svému dítěti, aby se zbavilo strachu, že se mu ve škole může něco stát. Dítě tu zakrátko začne vystupovat s vědomím, že do této školy patří.
A rodiče se tu zase naučí, že s pasívní poslušností je konec, ale že sami se mohou stát spolutvůrci školských programů.
Autorka je ředitelkou ZŠ v Praze