Přejme ženám svobodu volby


Jeden student na Anglo-American College v Praze napsal v mém genderovém kursu: "Žena má moc, kterou žádný muž nikdy nemůže mít, a to je moc stvoření. Zrodit život. Určitě se mě zeptáte, jestli to platí pro obě strany. Říkám - za nic na světě!"
Chápat schopnost rodit nový život jako božskou sílu ženy je jakýsi pozůstatek pre-patriarchální doby, doby před tím, než se lidé usadili a odvodili roli lidských samců v reprodukci z pozorování dobytka. Ženám pak byla odebrána jejich moc.
Vidíme, jak ženy judaisticko-křesťanské tradice jsou stvořeny z muže, Athéna vyskakuje z Diova čela a podobně. I Marie, matka Ježíšova, je, co se týče její role v rození, ambivalentní. Americká teoložka Mary Daly vidí ve zvěstování Marii paradigma znásilnění.

Návrat bohyně

I přes takovou interpretaci, ale možná i právě pro ni, černá madona propašovaná staviteli chrámů do katedrály v Chartres znamená nenápadný návrat pohanské bohyně kultu plození.
A tak zatímco socha matky s dítětem na Mariánském sloupu číhá za rohem Týnského chrámu, vyloučena ze Staroměstského náměstí jako symbol násilné pobělohorské rekatolizace, zároveň se v ní skrývá i Gaya. Gaya je bohyní ekologů, její respektování nás zachrání, protože ona je naše planeta, znásilněná, zavržená a pošpiněná.
Koncept "návratu bohyně" a s ní spojené úcty k ženě jako dárkyni života se projevuje poměrně silně. Vezměme současnou účast muže při porodu. Dnes se ví, že pro porodníky v roli Dia (to oni rodí) je přítomnost muže dobrá - otcové jim změní rutinu na zázrak.

Kdo by mohl odolat?

Z pohledu jedinečné schopnosti dávat život se zdá absurdní, aby se ženy zabývaly čímkoliv jiným než touto lákavou boží aktivitou. Nejen proto, že jako národ vymíráme a nebude, kdo by nám vydělával na důchod.
Chceme děti, protože mají nádhernou fantazii bytostí ještě jednou nohou v ráji, protože jsou, jak to ještě tak silně cítí některé národy, boží dar. Chceme společnost děti milující, společnost, pídící se po způsobech, jak skloubit rodinu s prací, společnost pomáhající těm, které děti touží mít a nemohou. Chceme děti "manželské" i "nemanželské" - vždyť i Bohumil Hrabal byl synem samotné matky, chceme děti adoptované na blízko i na dálku.

Svobodná volba

Na druhou stranu cítíme, že to v současném světě tak úplně prakticky nejde. Většina mých studentů touží po rodině, ale jsou odpovědní, a tak napřed chtějí mít byt - a to znamená vystudovat, najít dobrou práci, pilně mnoho let pracovat - a pak teprve mohou uvažovat o dítěti. Jsou v jiné situaci než generace předtím, jsou v situaci svobodné volby a svobodná volba přináší problémy. Jestliže Simone de Beauvoir v Druhém pohlaví z roku 1949 mluvila o "biologickém vězení žen menstruace, gestace, porodu a laktace", autoři let osmdesátých jí vzkazují, že "dveře vězení" jsou (teoreticky) otevřeny sexuální výchovou, antikoncepcí, případně interrupcí.
Patriarchální fosílie, jako je poslanec Jaroslav Zvěřina či vydavatel Alexandr Tomský, jednoduše nezvládají právě novou situaci svobodné volby a osočují "feministky" (nikdy konkrétně nejmenované) z kariérismu a touhy nechat si vyoperovat dělohu, přičemž ti, co české feministky (a jejich děti) znají, mohou nad tím jen v úžasu kroutit hlavou.
"Jsou i vyšší cíle než manželství", říká Josef Škvorecký v postavě Emöke, která chce v padesátých letech žít duchovním životem. Taková skutečně je tradice naší, křesťanské civilizace. Pár osvícených jedinců, například abatyše Kunhuta a Anežka Česká to vzaly poctivě, ale zdá se, že jen málo mužů si vzalo k srdci doporučení apoštola Pavla v 1. listu Korintským 7.1: "Je pro muže lépe, když žije bez ženy." Je v tom misogynie? Také Platon by ve svém ideálním státu nejraději viděl rozmnožování občanů pomocí partenogeneze.

Ještě jednou svoboda

Další má genderová studentka, Michaela Thoeckeltová, připomněla reprodukční práva, "spočívající v základním právu všech dvojic a jednotlivců svobodně se rozhodnout o počtu dětí, právu na sexuální a reprodukční zdraví, právu činit rozhodnutí ohledně reprodukce bez diskriminace, nátlaku a násilí, právu na bezpečnou a dostupnou antikoncepci, bezpečnou, dostupnou a legální interrupci, právo na bezpečné a zdravé těhotenství, právo vyhnout se praktikám škodlivým pro ženy a dívky."
A tak ženám tu svobodu konečně přejme!
Autorka přednáší na Anglo-American College

Většina mých studentů touží po rodině, ale jsou odpovědní, a tak napřed chtějí mít byt. Jsou v jiné situaci než generace předtím, jsou v situaci svobodné volby a svobodná volba přináší problémy.