Mimořádné peníze na mimořádné útraty
David Macháček
www.ihned.cz/machacek
Od pádu komunistického režimu uběhlo v lednu 1991 patnáct měsíců, když se stát rozhodl vyměnit s lidmi část svého majetku za peníze.
V akci nazvané "malá privatizace" začal ve veřejných dražbách prodávat obchody, samoobsluhy a drobné provozovny. Poprvé se začalo licitovat 26. ledna 1991 v Praze.
"Byly to tehdy mimořádné příjmy, protože podobný prodej státního majetku se nedá opakovat. Proto se připravila i speciální pravidla pro mimořádné utrácení. V žádném případě to neměly být peníze na obyčejné projedení ve státním rozpočtu. Hlavní cíl byl, aby se ty peníze nerozfrcaly," říká tehdejší předseda Fondu národního majetku Tomáš Ježek.
Na malé privatizaci stát celkem vydělal více než 49 miliard korun. Peníze směly směřovat pouze na restituční náhrady, do školství nebo na životní prostředí. "Platilo, že na výnosy smí sáhnout pouze Poslanecká sněmovna, kdežto s penězi z velké privatizace mohla disponovat vláda," uvedl Ježek.
Například dvě miliardy použil stát na doplatky těm restituentům, kterým vracel majetek ve špatném technickém stavu. Na opravu školních střech se použily tři miliardy korun, dalších šest miliard spotřebovalo Ministerstvo životního prostředí na takzvanou plynofikaci. Nyní zbývá na účtu poslední miliarda.
