Právě naše nepříznivé statistiky jsou hlavním důvodem, proč vláda navrhla zavedení takzvaného bodového systému pro řidiče. Její návrh už poslanci v prvním čtení schválili a čeká na projednání ve druhém čtení.
Zákon by měl podle představ vlády fungovat tak, že jednotlivé přestupky zaznamenané policií jsou podle závažnosti ohodnoceny body, které se řidiči sčítají. Podle vládního návrhu by řidič, který dosáhne počtu dvanácti bodů, přišel minimálně na rok o řidičský průkaz. Pokud naopak rok pojede bez přestupků, dva body se mu odečtou. Body přitom neznamenají konec pokut. Naopak i pokuty by se měly zvýšit a trestné body jsou jen jejich dalším doplňkem.
Nejde přitom o žádnou novinku, protože v Británii bodový systém úspěšně funguje už od třicátých let minulého století. Používá se i v mnoha dalších zemích, například ve Spojených státech, v Kanadě, Japonsku, Austrálii, Koreji, Izraeli, Turecku či v Tunisku. Ve státech Evropské unie ho kromě Británie používají i Německo, Řecko a Francie, podobný systém pak platí ve Finsku a Portugalsku. V Řecku i Portugalsku byl bodový systém reakcí na velkou nehodovost a ohromný počet obětí. Podívejme se tedy na zkušenosti některých z těchto zemí.
O udělení bodů rozhoduje v Británii soudce
V Británii byl bodový systém zaveden již v době, kdy v zemi neexistoval registr řidičů, takže přestupky byly zaznamenávány přímo do řidičských průkazů. Tento systém je základem toho, že Británie zůstává trvale zemí s nízkou nehodovosti - a to bez ohledu na srovnání (tedy při konfrontaci počtu havárií s množstvím ujetých kilometrů, počtem obyvatel či počtem motorových vozidel). Jak dokládá i na začátku uvedená statistika, Británie patří v Evropě i mezi země s nejnižším počtem osob usmrcených při dopravních nehodách.
Podle systému platného v Británii už 22 let jsou delikty řidičů rozděleny do tří skupin. Drobné přestupky, například nesprávné parkování, jsou pouze pokutovány a obejdou se tedy bez zápisu v řidičském průkazu. Středně těžké přečiny, například překročení maximální rychlosti, vyhodnocuje soudce a zapisují se do řidičského průkazu. Řidič přitom obdrží trestné body podle stanoveného sazebníku. Při dosažení určitého počtů bodů musí absolvovat stanovené typy školení. Dostane-li (stejně jako je plánováno u nás) dvanáct trestných bodů, soudce rozhoduje o odnětí řidičského oprávnění.
Při vážném porušení předpisů, například řízení pod vlivem alkoholu, pak soud téměř vždy odebere provinilci řidičský průkaz nejméně na jeden rok.
Ve Francii se snížil počet mrtvých o tisíc ročně
Dvanáctibodový systém má i Francie, která tento způsob trestání neukázněných řidičů zavedla od poloviny roku 1992. Každý řidič na počátku získá dvanáct kladných bodů, které jsou mu při přestupcích postupně odečítány podle sazebníku. Ztratí-li poslední bod, přichází na půl roku o řidičský průkaz. Po uplynutí této lhůty musí absolvovat lékařské vyšetření včetně psychologických testů a přezkoušení. Trestné body si lze naopak zrušit dobrovolným dvoudenním kursem. Hlavně v prvních letech systém vedl k výraznému poklesu počtu nehod i usmrcených. Za první čtyři roky jeho fungování klesl počet havárií o 12,5 procenta (z 144 362 v roce 1992 na 125 406 v roce 1996) a počet usmrcených o jedenáct procent, což bylo o více než tisíc obětí ročně méně (z 9083 v roce 1992 na 8080 v roce 1996).
Německý bodový systém ukázal, že muži jsou horší řidiči
Velmi pozitivní a přitom trvalé účinky bodového systému zaznamenávají v Německu, kde funguje už třicet let. Přestože počet aut v této zemi neustále stoupá ročně o tři až čtyři procenta, od zavedení bodového systému klesá počet osob zraněných či usmrcených při dopravních nehodách zhruba o 2,5 procenta ročně.
Němci dostávají trestné body podle sazebníku, a to za pokuty ve výši čtyřicet eur a vyšší. Mají-li devět trestných bodů, obdrží písemnou výstrahu, při čtrnácti jsou přezkušováni z teoretických znalostí a při osmnácti následuje lékařsko-psychologické vyšetření, případně odnětí řidičského průkazu. Při dobrovolném doškolování a absolvování "škol bezpečné jízdy" mohou být naopak některé trestné body smazány.
info
Vládní návrh bodového systému:
Kromě pokuty dostane řidič za přestupek stanovený počet bodů. Při dosažení dvanácti bodů přijde minimálně na rok o řidičský průkaz. Nespáchá-li řidič během roku žádný přestupek, dva trestné body se mu odečtou.
Příklady trestných bodů:
1 bod
nedovolené stání nebo zastavení vozidla
neoprávněná jízda ve vyhrazeném pruhu
2 body
jízda bez připoutání bezpečnostním pásem
převážení dítěte bez dětské sedačky
nepovolená jízda po tramvajovém pásu
3 body
překročení rychlosti do 20 kilometrů v hodině v obci nebo do 30 kilometrů v hodině mimo obec
zavinění dopravní nehody se škodou vyšší než 20 tisíc korun
4 body
držení mobilního telefonu za jízdy
překročení povolené rychlosti o více než 20 kilometrů v hodině v obci nebo o více než 30 kilometrů v hodině mimo obec
nedání přednost chodci na přechodu
nedání přednosti v jízdě
5 bodů
řízení vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz
překročení povolené doby řízení nebo nedodržení bezpečnostní přestávky řidiči profesionály
6 bodů
překročení rychlosti o více než 40 kilometrů v hodině v obci a o více než 50 kilometrů v hodině mimo obec
nepovolené předjíždění vozidla
7 bodů
otáčení na dálnici
jízda pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky
zavinění dopravní nehody, při níž byl usmrcen nebo zraněn člověk
ujetí z místa nehody, při níž zahynul nebo byl zraněn člověk
Zajímavé přitom je, že 80 procent z 5,3 miliónu německých řidičů, kteří obdrželi trestné body, jsou muži (celkově je v Německu zhruba 48 miliónů řidičů). Při rozdělení podle pohlaví to znamená, že nějaké trestné body má zhruba 16 procent řidičů mužů, ale jen pět procent řidiček.
Nejdříve protesty, pak spokojenost
Bodový systém hodnotí podle průzkumů veřejného mínění pozitivně i obyvatelé zemí, v nichž je zaveden. A to nejen v Británii či USA, kde funguje nejdéle, ale také v Německu a dokonce i ve Francii, kde zpočátku narážel na odpor hlavně řidičů z povolání.
Zajímavá statistika pak přichází z Rakouska, kde je bodový systém používán pouze u řidičů začátečníků. Počet nehod zaviněných touto kategorií řidičů klesl za pět let o 32,5 procenta, zatímco počet havárií ostatních řidičů, na něž se bodový systém nevztahuje, se snížil jen o necelých devět procent.
[*]
V článku byly použity údaje ÚAMK
info
Počet osob usmrcených při autonehodě (za rok na milión obyvatel)
Británie 60
Švédsko 60
Nizozemsko 61
Norsko 68
Švýcarsko 71
Finsko 80
Německo 83
Dánsko 86
Island 101
Irsko 108
Itálie 111
Slovensko 113
Rakousko 119
Francie 129
Španělsko 132
Lucembursko 135
Slovinsko 137
Česko 139
Maďarsko 140
Belgie 145
Polsko 152
Řecko 156
Portugalsko 177
Data z roku 2002 Zdroj: ÚAMK
