Pošta nemá monopol na služby
K dopisu Jaroslava Mareše s titulkem "Poště vadí radniční poslíčci" (HN 26. listopadu) poznamenávám: Je až neuvěřitelné, jaké neporozumění ve vztahu k poště panuje ve veřejnosti.
Je třeba opustit předsudek, že pošta je monopolista. Není. S jedinou výjimkou všechny služby, jako je balíková přeprava, distribuce letáků a tisku, peněžní operace, nabízí v ostře konkurenčním prostředí. Tou výjimkou je výhradní právo pošty přepravovat adresné listovní zásilky s hmotností do 350 g a ceny 27 korun (od května 2004 bude i ono v souladu s direktivou EU výrazně zúženo). Jeho důvody jsou ekonomické. Stát potřebuje zajistit dostupnost poštovních služeb na celém území, včetně nerentabilní obsluhy sídel s malou hustotou obyvatelstva.
Ani zde ale není pošta monopolistou, protože jí jsou definovány parametry dostupnosti a kvality a regulovány ceny. Například přísně sledovaným zákazem křížového financování mezi výnosy z oblasti výhrady a službami v konkurenčním prostředí. Zde je také klíč k problému radničních poslíčků. Pošta nedostává žádné dotace, nežije z daní. Výnosy poštovních služeb musí pokrýt náklady, cena za dopis odpovídá průměru nákladů. Pokud v celém objemu podaných zásilek klesne podíl méně nákladného místního doručování, musí se průměrná cena zvýšit. To není hrozba, ale elementární ekonomický kalkul. Rezervy v nákladech již byly po deseti letech úspor prakticky vyčerpány.
Pokud nechceme omezit dostupnost poštovních služeb na venkově, budou muset úspory radnic zaplatit ostatní podavatelé vyšší cenou. Taková je neúprosná ekonomická logika - a poště se její důsledky nelíbí. Proto s rozpaky sleduje současný trend.
