Nezávislá justice čelí obstrukcím politiků ve vrcholných funkcích

Adam Černý
Praha, 20. 3. 2002
Vyšetřující soudci ve dvou klíčových zemích Evropské unie si stěžují, že se politici pokoušejí zasahovat do jejich práce. Skandály, jež se dotýkají nejvyšších představitelů státu, vnášejí napětí mezi dva ze tří pilířů, na nichž je postaveno fungování demokracie.
Ve Francii se symbolem sporu justice a výkonné moci stal vyšetřující soudce Eric Halphen. U příležitosti vydání své knihy "Sedm roků samoty", shrnující jeho zkušenosti z let 1994 až 2001, zdůraznil, že případy, které měl na starosti, se týkaly "lidí, kteří byli u moci".
Dojem, že politici se pokoušeli zasahovat do průběhu vyšetřování, měly i vyšetřující soudkyně Eva Jolyová a Laurence Vichnievsky. Nejvíce diskusí vyvolal spor o to, zda je možné žádat výpověď od hlavy státu. Důvodem bylo dosud nevyvrácené podezření, že do nezákonného financování politické strany Sdružení pro republiku byl zapleten osobně prezident Jacques Chirac. Ten je ale jako vysoký ústavní činitel chráněn imunitou. Soudci Halphenovi se nepodařilo obeslat hlavu státu ani jako svědka.
Na obstrukce si stěžovala i Eva Jolyová, která měla na starosti aféru Elf, kvůli níž musel odstoupit z předsednictví Ústavního soudu Roland Dumas. Soudce Halphen o ní řekl: "Možná stejně jako já pocítila nemožnost dojít až do konce, odtud její znechucení."
Vyhrocenou podobu získalo napětí mezi exekutivou a soudní mocí v Itálii. Na počátku 90. let se skupina vyšetřujících soudců soustředila na korupční aféry a důsledkem byl zánik křesťanské demokracie, jež byla do té doby klíčovou stranou takřka všech vlád v poválečném období.
Nynější pře italských soudců s premiérem Silviem Berlusconim, který čelí několika podezřením z daňových úniků, již nemá dřívější odezvu. Zatímco dříve byli obdivováni, nyní podle průzkumu deníku Corriere della Sera se tři čtvrtiny Italů o spor mezi justicí a výkonnou mocí nezajímá.